Teplouše

Tak jsou na světě - moje první háčkované "teplouše"!

Abyste rozuměli - můj manžel rád vymýšlí různé prapodivné názvy (většinou naštěstí milé a veselé) a "teplouše" jsou v překladu teplé ponožky, které nosím večer u televize, u háčkování a někdy i na spaní.

Jakmile se dostavil nápad na ponožky, začalo se mi v hlavě objevovat jak uháčkovat lem, jak špičku, ale pata nikde. Zapátrala jsem tedy na netu a vsadila na jednoduchý návod.

Vlastnoručně vyrobené ponožky pro mě byly výzvou už nějakou dobu. Když jsem navíc uviděla, jak pěkně má Nožičky v teplíčku Lenka, vrhla jsem se na vybírání příze. A to u mě bývá známkou, že to myslím fakt vážně.

Vybrala jsem pestrobarevnou melírovanou Kateřinu plus ze směsi bavlny a akrylu. Napoprvé jsem nechtěla za přízi moc utrácet - co kdyby se ponožky úplně nepovedly, a tak jsem zvolila méně hřejivou přízi, která ale v domácím prostředí úplně postačí. Mimo zdi našeho bytu se s těmahle bláznivkama stejně nechystám :-D

A jak to dopadlo už nechám posoudit Vás!

Verča

 

Škvarkový koláč

"Cože?! Koláč ze škvarků? Sladkej, jo?"

I já jsem se kdysi hodně divila. :-) Škvarky moc nejím, chleba se sádlem mi taky nic neříká a navíc je vepřové sádlo přece pěkně nezdravé, ne? 

Chyba! :-) Před pár lety jsem se rozhodla pod odborným dohledem setřást pár kilo a zjistila, že i tuk je (ve správné míře) rozhodně potřeba a vepřové sádlo vydrží při smažení rozhodně víc, protože se tak snadno nepřepaluje.

Ale dost pouček o zdravém stravování. To bychom tu byli do rána! :-)

Dnes se s Vámi chci podělit o recept z Kuchařky naší vesnice na můj, už od dětství, oblíbený koláč, který jste mohli zahlédnout už v jednom starším příspěvku (Ne) Obyčejný týden.

Škvarky v něm se používají rozemleté, bezmasé, z podkožního voňavého bílého sádla, takže v receptu fungují pouze jako tuk a sladkou chuť nijak neovliňují.

Zima je bezpochyby obdobím domácích zabijaček, tak jestli máte chuť a někoho ve svém okolí, kdo už jednu takovou za sebou má nebo se na ni chystá, požádejte ho o malou misku (250 g) škvarků bez masa, sáhněte do zásob pro skleničku rybízové marmelády a pusťte se do následujícího jednoduchého receptu.

Co bude třeba:

• 25 dkg mletých škvarků
• 25 dkg cukru
• 50 dkg polohrubé mouky
• 1 prášek do pečiva
• 3 vejce
• 1 lžička skořice
• 4 hřebíčky
• citronová kůra
• šťáva z 1/2 citronu
• ostrá zavařenina

Hřebíčky roztlučeme v hmoždíři.

Citron umyjeme a kůru jemně nastrouháme.

 

Mouku prosejeme na vál společně s práškem, promícháme s cukrem, hřebíčkem a citronovou kůrou a navrch rozdrobíme škvarky.

 

Vejce rozklepneme do důlku uprostřed, vlijeme citronovou šťávu a zaděláme tužší těsto.

Těsto rozdělíme na 2 a 1 třetinu.

Větší část rozválíme na vymazaný plech. Mě se už mnohokrát osvědčil váleček "do plechu", ale těsto můžete na dno plechu namačkat i ručně.

Pomažeme zavařeninou. Já jsem použila zbylá švestková povidla smíchaná s rybízovou marmeládou.

Ze zbytku těsta vyválíme tyčinky ze kterých vytvoříme okraje a mřížku. Protože se těsto docela trhá, můžete těsto místo tyčinek rozválet na plát a vykrájet třeba čtverečky. Tenhle koláč prý vypadal jako svetr :-)

Pečeme asi 40 min na 180°C.

Pokud se Vám koláč podaří nesníst hned, nechte ho 2-3 dny odležet, aby zvláčněl. Chutná pak ještě lépe!

Krásný večer!

Verča

Háčkovaná ouška na dětskou čepici

Pokud už máte, stejně jako já, za sebou nějakou tu dětskou čepičku, možná se vám bude hodit následující návod na háčkovaná ouška, která obyčejnou čepičku ozvláštní a z drobečka udělají malé medvídě nebo myšku.

Tuhle čepičku jsem háčkovala k svátku pro našeho synovce Davídka. Má několik overálků s ouškama na kapuce a vypadá v nich (i bez nich :-)) děsně roztomile. Tak mě napadlo přidělat ouška i na čepičku.
Návod se mi sice nezjevil ve snu, ale jeden večer těsně před spaním jsem si vzpomněla na nějaký anglický návod na králičí ouška háčkovaná na podobném principu. V hlavě mi hned začalo šrotovat, jak návod přizpůsobit, aby vypadala jako medvědí. Pak už to stačilo jen nezapomenout a vyzkoušet. A taky návod nafotit! Tak tady je :-)

Co bude potřeba:

• příze: Elian Nicky - hnědá a zbytek růžové
• háček: 3 mm

Řada 1:  Růžovou přízí uháčkujeme 3 ŘO. Do 1. ŘO uháčkujeme 11 DS. Ukončíme PO pod 2 ŘO na začátku řady.

 

Řada 2: Uháčkujeme 2 ŘO. Do prvního DS z předchozí řady uháčkujeme 2 DS. 

Po dvou DS háčkujeme i do každého z dalších 8 DS.

Celkem jsme tedy uháčkovali 2 ŘO a 18 DS. Poslední 2 DS z první řady vynecháme. Práci ukončíme a přízi odstřihneme. Máme hotový růžový vnitřek ouška.

Stejně začínáme háčkovat i hnědou zadní stranu ucha.

Řada 1: 3 ŘO. Do prvního ŘO háčkujeme 11 DS. PO pod 2 ŘO ze začátku řady.
Řada 2: 2 ŘO. Do každého z následujících 9 DS háčkujeme po 2 DS. Nakonec přidáme 1 ŘO na otočení. Práci neukončujeme!

Nyní máme dvě stejné ale různobarevné části. Které přiložíme zády (ruby) k sobě. Budeme pokračovat hnědou přízí opačným směrem.

Řada 3: Nahodíme přízi a háček zapíchneme skrz obě vrstvy do prvního DS, protáhneme (na obr. nahoře), znovu nahodíme a protáhneme najednou všemi třemi oky na háčku = 1 PDS (polodlouhý sloupek). 

Stejně pokračujeme po celém obvodu - 1 PDS do každého DS.

Na konci řady práci pootočíme. Do rohu přidáme ještě 1 PDS. Další 2 PDS z boku do posledního DS. Stále háčkujeme skrz obě vrstvy! 


Nyní máme před sebou 3 nevyužitá oka (2 zbylé DS z první řady a 1 PO). Do všech 3 ok háčkujeme opět po jednom PDS. Z boku do prvního DS háčkujeme opět 2 PDS. Do rohu uháčkujeme poslední PDS a práci ukončíme PO do 1. PDS.
Přízi odstřihneme ale ponecháme dlouhý konec na přišití oušek na čepici.

Při přišívání dopořučuji ouška trochu prohnout. Napoprvé jsem je přišila tak, že byla plochá a sama se ohýbala (sklápěla). Na čepičce pak nebyla vidět a já musela párat...

Nakonec jsem z příze ještě umotala šňůrky a bylo hotovo.

A ještě malý tip: Pokud vyměníte hnědou přízi za šedou, máte rázem ouška pro malou myšku.


Přeji Vám všem krásný večer a pěkný začátek týdne a mooooc děkuji za návštěvu u mě a všechny Vaše komentáře!

Verča

Novoročná Giveaway od Andrejky

Dobré dopoledne všem,

na Andrejčině blogu rêve de vivre až do 10.1.2013 probíhá novoroční rozdávačka alias Giveaway.

Hraje se o perličkovou svíčku a dva překrásné svícínky. Stačí okomentovat a přidat odkaz na svůj blog a jste ve hře! Pokud blog nemáte, přidejte svůj e-mail.

Držím nám palce! :-)

Verča

Šťastný nový rok !!!

Milé čtenářky a čtenáři mého blogu!

Nový rok je tady a já Vám všem ze srdce přeji, ať Vám přinese jen samé dobré zprávy a splněná přání!

Od mého posledního příspěvku už uteklo pěkných pár dní, ale vězte, že Vaše blogy pečlivě sleduji a žasnu, co jste všechno stihly! 

Já byla před svátky v jednom kole. Do práce, z práce, připravit těsto, do práce, z práce, upéct, ... atd. Do toho ještě úklid. Vůbec nechápu, jak to zvládáte s dětmi! :-/

A pak se to stalo! S manželem jsme si rozdělili práci. Já vysávala ložnici, manžel umýval ledničku a najednou (i přes hluk vysavače) slyším rámus, jako když nabourá pojízdné železářství. Vypnula jsem vysavač, vkročila do kuchyně a na zemi ležely otevřené plechové piksly a hromada drti, která si v minulém životě říkala cukroví. Manžel stál s houbičkou v ruce a provinilým výrazem ve tváři nad tou katastrofou. Umýval vnitřek ledničky tak poctivě, až se rozkývala a plechovky, které byly naskládané na ní, sletěly i s cukrovím na zem. Nejdřív jsem musela zamáčknout slzičku, která mi vyhrkla nad vší tou zmařenou prací, ale většina toho, co zůstalo v plechovkách, se podařila zachránit, a nakonec to nebyla taková pohroma. Jen vanilkové rohlíčky potvrdily svou křehkost a na štědrovečerní stůl doputovalo pouhých 11 nejsilnějších jedinců :-) Zbytek z nich (samozřejmě, že ne těch, co se válely po zemi :-)) jsem proměnila ve "strouhanku" a použila je místo piškotů do tučňáků - neboli upgradovaných vosích hnízd. Chutnaly výtečně, ale svůj postup rozhodně nikomu nedoporučuju :-)))

Další vánoční překvapení už byla jen příjemná a já si užívala dny s manželem a se ségrou, která k nám přijela na svátky z Paříže. Další volné dny jsme tradičně vyplnili návštěvami u rodičů a pak už se zbývalo jen sbalit a odjet na trochu megalomanskou oslavu Silvestra. Bylo nás patnáct a slavili jsme 3 dny, tak to by bylo, aby ten letošní rok nestál za to!

V mezičase samozřejmě pilně háčkuju. V rukách se mi vyklubaly už čtyři měkoučké čepičky z Elianu Nicky pro malinkatého synovce. Dvě dostal jako součást dárečků záhy po narození, ale bleskem z nich vyrostl, a tak si zasloužil další dvě. Odevzdala jsem je ale tak rychle, že jsem je ani nestihla vyfotit. Už ale chystám další překvápko ;-)

Největší radost teď mám z bláznivě barevné příze, kterou jsem si pořídila na ponožky, které sama sobě slibuju už... no ani radši nevím jak dlouho. Důležité je, že už jsem začala.

Ve zbylých chvilkách nezapomínám ani na předčasně narozená pidimiminka a jejich maminky. Už mám pěkný štůsek srdíček ze zbytků Camilly, co čekají na sešití a na vycpání, a taky nově nakoupené příze na čepičky. Těším se, až jim zase budu moct donést balíček do porodnice. 

Všem Vám moc děkuji za návštěvy mého blogu v minulém roce a taky za všechny komentáře. Vždycky mi udělají radost! Těším se na Vás i v roce 2013!

Verča